Co je Dunning-Kruger efekt?

Jaké máme o sobě mínění? Máme úměrnou sebereflexi? O Dunning-Kruger efektu se v poslední době hodně mluví - dokonce jsem četl komentář v jakési diskuzi: "Ty jsi typický Dunning-Kruger a jestli nevíš co to je, tak si to přečti".

Většina lidí si myslí, že je nadprůměrná - to je ale statisticky nemožné. V hlavách máme mentální modely, kterým věříme, i když neodpovídají realitě. Naše subjektivní představy často zaměňujeme za objektivní skutečnost.

V psychologii se vžil termín "kognitivní zkreslení", který označuje neopodstatněné přesvědčení, které mnozí z nás mají, aniž by si to uvědomovali. 

Proto jsem se rozhodl stručně sepsat, o čem je vlastně v "DK" efektu řeč.

Začalo to v roce 1999 

Tehdy publikovali američtí psychologové David Dunning a Justin Kruger v časopise Journal of Personality and Social Psychology studii, v níž popsali zajímavý jev z kognitivní psychologie. Studenti Cornellovy univerzity se zúčastnili výzkumu, kde testovali jejich odbornost ve vztahu k určení vlastní hodnoty a hodnoty svého okolí. Prokázali, že lidé mají často silnou vlastní neobjektivitu - chybnou představu o svých schopnostech. Dávají jim větší váhu, než tomu tak je ve skutečnosti. Za svůj objev Dunning-Krugerova efektu získali o rok později Nobelovu cenu za psychologii (1999). 

Jejich výzkum zahrnoval čtyři studie hodnotící skutečné a vnímané schopnosti účastníků v oblasti humoru, logického uvažování a anglické gramatiky.

Pro příklad uveďme, že ti, kteří v testu dosáhli nejnižšího skóre (10. percentil), měli tendenci drasticky nadhodnocovat svou vnímanou gramatickou schopnost (67. percentil).

Naproti tomu ti, kteří v testu dosáhli nejvyššího skóre, měli tendenci podceňovat své schopnosti.

Za desetiletí od zveřejnění této studie podobné výsledky reprodukovala řada dalších studií. Dunning-Krugerův efekt byl dokumentován v oblastech od emoční inteligence a osvojování druhého jazyka až po znalosti vína a hnutí proti očkování.

Bankovní lupič

Ale od začátku - co přivedlo Dunninga a Krugera k tomuto zkoumání? 

Inspiroval je příběh svérázného bankovního lupiče McArthur Wheelera. Ten během jednoho dne  vyloupil dvě banky bez jakéhokoliv maskování a před bezpečnostními kamerami se pohyboval volně. Když jej ještě ten den na základě pořízených videonahrávek policie zatkla, McArthur se velice divil, protestoval a nevěřil, že je na záběrech z kamer on. Podle své výpovědi si potřel obličej citrónovou šťávou, o níž byl přesvědčen, že ho ochrání před možností identifikovat jej.

Dunning a Kruger (1999) z jeho tvrzení vyvodili několik závěrů - k výzkumu je ale přiměl tento závěr: Nekompetentní lidé (bez potřebných znalostí) nejenže dospějí k chybným závěrům, ale jejich nekompetentnost jim nedovolí si tento fakt uvědomit. Zůstane jim tak chybný dojem, že jednají správně a navíc jsou přesvědčeni o chybě okolí. 

Jak ukazuje uvedený graf, mezi tím, co SKUTEČNĚ VÍM a co SI MYSLÍM že vím, je rozdíl (jak kladný tak záporný).

Jak s tímto objevem pracovat?

Z toho, se bylo zatím řečeno je patrné, koho se nejvíce tento rozdíl týká. Čím méně o daném tématu (problému, odvětví a pod.) vím, tím více se mohu domnívat, že tomu rozumím! Přemýšlej o tom. Pokud jsi nikdy nestudoval chemii, neřídil jsi letadlo nebo nestavěl dům, jak můžeš přesně identifikovat, co o tomto tématu nevíš? Můžeš tedy hodnotit, co je správně a co je špatně? 

Jednoduše řečeno, potřebujeme mít alespoň nějaké znalosti o tématu, abychom byli schopni přesně identifikovat to, co nevíme. Bez odborných znalostí je těžké podat dobrý výkon. A je těžké vědět , že si nevedete dobře, pokud nemáte odborné znalosti. A z toho logicky plyne, že to není o ukazování na ty, koho se tento efekt týká - nebezpečí hrozí nám všem. Každý jsme v nějakém oboru vetší či menší odborník a každý o něčem víme minimum.

Graf níže ukazuje rozdíl z Dunning-Krugerovy studie mezi skutečným výsledkem daných kompetencí (znalostí) a domnělým výsledkem - jak se respondent vidí sám (zejména v oborech, kterým nerozumí).

Skutečně, ti nejméně kompetentní se nejvíce přeceňovali a mysleli si, že ví. Naopak ti co věděli nejvíce se podceňovali. 

Dokonce ani po seznámení s výsledky testu nedošlo k upravení náhledu na vlastní schopnosti (kompetence)!! (Popravdě ti, co se podceňovali, mírně upravili svůj názor na své schopnosti. Nikoliv ti, co se přeceňovali).

Chybou nekompetentních je tedy špatný náhled na vlastní schopnosti.

Náš mozek je pevně zapojen do hledání vzorů a vytváření zkratek, které nám pomáhají rychle zpracovávat informace a rozhodovat se. Stejné vzorce a zkratky často vedou k předsudkům a špatným závěrům.

Jak na "DK" efekt vyzrát?

Tou skvělou metodou je získávání znalostí, vzdělávání a nabývání zkušeností. Dunningovými slovy řečeno: "Jediný způsob, jak dokázat lidem jejich neschopnost, je udělat z nich lidi schopné.".

Pravdou ale je, že Dunning-Krugerův efekt se týká nás všech - vím, bylo to napsáno výše a přesto celé zopakuji: nikdo pravděpodobně nemůže mít odborné znalosti v každé oblasti. Můžete být odborníkem v řadě oblastí, ale jsou vždy oblasti, kde stále máte značné mezery ve znalostech. 

Proč se tedy zbytečně ukazovat na "hloupém vrchu" (Peak of "Mt. Stupid") komentováním věcí, kterým nerozumím? Viz obrázek níže...

Dunning-Krugerův efekt sám o sobě není známkou nízké inteligence. Tento fenomén mohou zažívat všichni lidé v oblastech, kde nejsou odborníci! 

• Změňte své způsoby uvažování. Zkoušení nových věcí vám může pomoci vymanit se ze zažitých vzorců, závěrů.
• Naučte se přijímat kritiku. Berte kritiku vážně. To je velmi těžké, ale prozkoumejte tvrzení, se kterými nesouhlasíte. Požádejte o důkazy nebo příklady toho, jak se můžete zlepšit.
• Zpochybňujte dlouhodobé názory na sebe.Vždy jste se považovali za skvělého posluchače? Nebo že jste dobrý v matematice? Dunning-Krugerův efekt naznačuje, že byste měli být kritičtí, pokud jde o hodnocení toho, v čem jste dobří.

Buďte otevření učení se novým věcem. Zvídavost a neustálé učení se mohou být nejlepší způsoby, jak přistoupit k danému úkolu, tématu nebo konceptu a vyhnout se předsudkům, třeba jako je Dunning-Krugerův efekt.

Dunning-Krugerův efekt je typem kognitivní předpojatosti, která naznačuje, že jsme špatní hodnotitelé mezer ve vlastních znalostech.

Každý to někdy prožije, ale zvídavost, otevřenost a celoživotní závazek učit se vám mohou pomoci minimalizovat účinky Dunning-Kruger ve vašem každodenním životě. Nebuď ten, kdo vykřikuje názory na věci, o nichž nic neví.

- PV -

Zdroje:

LUDWIG, P. Konec prokrastinace. Jak přestat odkládat a začít ţít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013.

KRUGER, J., DUNNING, D. Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments. Journal of Personality and Social Psychology, Vol., 77 No. 6 (December 1999).

HEALTHLINE, Mental health. The Dunning-Kruger Effect Explained: https://www.healthline.com/health/dunning-kruger-effect#examples  (15.5.2020)